
Policie používá od konce roku 2019 celkem 478 Octavií s útočným trubkovým rámem, kterým chybí homologace pro provoz na pozemních komunikacích a jsou nebezpečné pro chodce. S rámy policisté úmyslně bourají do jiných vozidel. Děje se tak často z banálních důvodů a už při tom zranili nejméně 12 lidí. Rámy používají i na motorkáře nebo cyklisty. Kverulantovým cílem je, aby policie rámy demontovala a zastavila plánovaný nákup dalších 800 aut s útočným rámem. Více v reportáži Světa motorů.
I když bylo těsně před půlnocí, 28. ledna 2021, dva chrabří plzeňští policisté seděli ve své služební Octavii 4×4 zcela bdělí. Jakkoliv jistě měli ve voze příjemné teplo, oči se jim neklížily. A ještě že tak! Přesně ve 23.55 totiž zaregistrovali – zřejmě na kost vymrzlého – nebezpečného (!) cyklistu. Muž ovšem nebyl policistům podezřelý jen tím, že jel na kole. Připomeňme si, že koncem ledna 2021 měli občané dodržovat zákaz vycházení v souvislosti s pandemií.
Není divu, že se chrabrá policejní hlídka rozhodla ihned „pomáhat a chránit“. Dobří muži zákona spustili své houkačky a světelným nápisem „STOP“ dali cyklistovi jasně najevo, co má udělat. Jenže zmrzlý cyklista – ke své veliké škodě – se zastavením otálel. Celé dvě (!) minuty s ním měli policisté svatou trpělivost. Poté si vzpomněli na nápis, který vozí na dveřích služební Octavie a cyklistovi rychle pomohli… trubkovým rámem svého vozu. Před pádem na tvrdý chodník jej sice neochránili, nicméně sanitku mu velkoryse zavolali.

Úmyslné nabourání do motorky
Zpětně viděno, „péče“ plzeňských policistů možná měla jisté mezery, přece jen chodník moc měkký není, nehledě na roční období. Policisté v Jihočeském kraji jsou v tomto směru ještě dále. Když 25. února 2020 hledali místo, kam srazit motorkáře (rozuměj PIT manévr), udělala to českokrumlovská hlídka tak ohleduplně, že tento „upadl do měkkého podloží a do křovin“, jak čteme v zápisu z akce.

Neproškolený policista
Ve statistice, kterou z vyžádaných policejních podkladů vypracoval Kverulant, se dočtete i o případu z Karlovarského kraje. V neděli 20. prosince 2021 ve 23.05 tu PIT manévr provedl riskantním způsobem zcela neproškolený policista, a to jen a pouze podle instrukcí velitele služby. Tím jednoznačně porušil § 51 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky: „Policista je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen“. Nadřízený nicméně konstatuje, že šlo jen o formální nedostatek. Kverulant si v této souvislosti pokládá (řečnickou) otázku, jestli by PČR nemohla začít šetřit také na povinné střelecké průpravě. V případě nasazení by pak policisty v akci – například přes vysílačku nebo aplikaci v mobilu – mohli instruovat střelci z krajského operačního střediska.

Z Michiganské dálnice do české kotliny
O evropsky unikátní trubkové rámy na nových Octaviích se novináři zajímali, když čeští policisté zakázku za více než 350 milionů Kč představili daňovým poplatníkům. Inspirací pro lepší „ochranu a pomoc“ občanů prý byly dobré zkušenosti policistů ze zámoří.
Zkratka PIT znamená v angličtině „precision immobilization technique“, i když na ní nic přesného není. Policisté ji okoukali během návštěvy Spojených států amerických, kde se pituje poměrně běžně a čelní rám na policejních vozidlech není žádnou extravagancí. Policie tam také ročně zabije více než 1100 lidí. Samozřejmě, že nejen prováděním PIT manévru.
Podle Kverulanta ale policisté zřejmě podcenili několik významně rozdílných souvislostí – především jde o nižší rychlosti, kterými se v USA jezdí. Dále také o větší vzdálenosti a rozměry, ať už amerických automobilů, nebo silnic. Faktem je, že neexistují žádná data, o která by PČR mohla opřít své výstřední a nebezpečné rozhodnutí. Kverulant to zjistil na základě dotazu, který poslal na Policejní prezidium poté, co 23. června 2022 srazilo policejní auto na přechodu pro chodce v Evropské ulici devítiletou holčičku. Naštěstí tento policejní vůz nebyl vybaven trubkovým rámem, jinak by následky nehody byly téměř jistě podstatně drastičtější.

„Soutěž“ s jediným dodavatelem
V rámci Evropy jsou české vozy s rámy pro PIT manévr velice ojedinělé, ne-li zcela unikátní. Přesto si česká policie pořídila na konci roku 2019 takových vozů 478. Cena vozidla pro „silniční dohled“ (229 ks) byla 610 350,82 Kč bez DPH a cena vozidla „prvního sledu“ (249 ks) byla 600 927,68 Kč bez DPH. Celkem tedy Policie ČR utratila i s DPH 350 milionů korun.
Trubkové rámy na čele policejních aut jsou samozřejmě zcela proti všem bezpečnostním trendům v konstrukci aut – kdy se dbá o ochranu nejslabších účastníků provozu: chodců a cyklistů. A zřejmě ne náhodou je žádný policejní sbor evropské země u hlídkových vozů, které najedou na silnicích z principu opravdu hodně kilometrů, nepoužívá. Také proto se do „veřejné soutěže“ hlásí jen jediný dodavatel. Nevznikl nakonec nápad s trubkovými rámy jinde než na policejním prezidiu?! Peníze, které se v tomto točí, rozhodně nejsou malé, policie totiž plánuje další nákupy.

Podezření z korupce zvyšuje i to, jak idiotsky a zcela neprofesionálně se vedení PČR k problematice rámů staví. I malé dítě chápe, že poté, co se do provozu zavede něco nového, notabene kontroverzního, což trubkové rámy na autech PČR bezpochyby jsou, mají vedoucí pracovníci – v soukromé i státní sféře – sledovat provozní data. Sama policie ale používání rámu nevyhodnocuje vůbec nijak. Přesto se prý rámy „osvědčily“, a tak policisté chtějí dalších 800 takových vozidel. Vskutku skandální závěr.

Chybějící homologace
První žádost o předložení kopie homologace vozidel s útočným rámem do běžného provozu předložil Kverulant Policii v červenci 2022. Marně. Policie jeho dotaz dle zákona o veřejném přístupu k informacím ignorovala. Kverulant neuspěl ani u Ministerstva vnitra, které vozidla s rámem pro Policii nakupovalo. Vnitro Kverulantovi v srpnu 2022 napsalo, že „nemá protokoly o homologaci a výsledků testů k dispozici. Bylo stanoveno, že tyto doklady budou předloženy při předání vozidel jednotlivým Krajským ředitelstvím PČR.“ Ale ani Krajská ředitelství policie homologační protokoly neměla. Když s tímto zjištěním Kverulant konfrontoval Ministerstvo vnitra, tak mu vnitro napsalo, že doklady o homologaci bude mít Ministerstvo dopravy a tak se Kverulant obrátil v listopadu 2022 tam. Ministerstvo dopravy mu 9. prosince 2022 napsalo, že musí trochu posečkat, ale že mu homologační protokoly brzo zašle. Jen co vyřeší nějaké formality.

Pak už se ale Ministerstvo dopravy neozvalo a tak Kverulant podal v půlce února 2023 stížnost na ignorování zákona o veřejném přístupu k informacím.
Kverulant je na základě výše uvedeného přesvědčen, že homologace vozidel s útočnými rámy ve skutečnosti vůbec neexistuje a státní správa to nechce přiznat a tak jen mlží. Ono by bylo s podivem, kdyby taková homologace existovala. Lze si totiž jen těžko představit, že by trubkový rám trčící z vozidla nezpůsobil při případné srážce s chodcem naprosto devastační zranění.
Efektivita používání útočných rámů
Z frází a obsahové vaty, kterou nám v odpovědích na naše otázky poslali v červenci 2022 z Policejního prezidia, jsme pochopili, že pokud chceme nějaká relevantní data o efektivitě kontroverzních rámů, musíme si je z policejních záznamů vytěžit sami. To jsme také udělali a zde je výsledek:

V Ústeckém a Olomouckém kraji se PIT neprovádí
Pozorný čtenář si jistě povšiml, že v tabulce chybí údaje za Krajské ředitelství policie (KŘP) Ústeckého a Olomouckého kraje. Přestože Ústečtí si pořídili v roce 2020 celkem 31 služebních vozidel opatřených útočným rámem, a Olomoučtí disponují 19 takovými vozidly, pořízenými koncem roku 2019. Ale obě krajská ředitelství údajně tato vozidla pro PIT manévr nepoužila ani jednou: „Příslušníci Krajských ředitelství policie Ústeckého a Olomouckého kraje v uvedeném období v žádném případě nepoužili donucovací prostředek podle § 52 písm. f) zákona č. 273/2008 Sb. za použití služebního vozidla s ochranným rámem.“ Možná je to tím, že jejich policisté ví, jak je PIT manévr nebezpečný. Oba kraje mají totiž relativně dost policistů v provádění PIT manévru. Ústecké kraj 315 příslušníků a Olomoucký 223 policistů. Podle toho, co policie Kverulantovi na podzim 2022 sdělila, trvala teoretická část kurzu 8 hodin a praktická část 10 hodin.
Informace od policie nebyly zadarmo
Policisté znají cenu své práce, a tak si za kopie úředních hlášení, která se musí vyplňovat po každém použití donucovacích prostředků (DN), naúčtovali 15 562 Kč. Vyhledávání prý bylo „mimořádně rozsáhlé“. Tuto sumu jsme na policejní účet mohli odeslat jen díky velkorysosti vás, našich podporovatelů a dárců – děkujeme!

Vyhodnocení PIT manévrů
V období od ledna 2020 do července 2022 provedli policisté v ČR celkem 35 PIT manévrů. Většinou takto zastavovali osobní vozy. Trubkovým rámem ale muži zákona neváhali srazit ani dva motorkáře a jednoho cyklistu. Přestože v mnoha případech byly v prvopočátku akce banální příčiny jako nesvítící světlo, přestože řada „honiček“ netrvala ani 5 minut, přestože některé policejní hlídky bouraly i do plně obsazených aut, ani jeden jediný nadřízený nevyhodnotil použití PIT manévru jako nepřiměřené. A to přesto, že zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky § 53 odst. 5 uvádí: „Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.“
Jak jsme z úředních hlášení spočítali, při 35 PIT manévrech policisté zranili 12 lidí. Jestli policejní vůz s rámem někoho srazil, a jak taková nehoda dopadla, nevíme. Pokud se to stalo, PČR to nezajímá, tato data neeviduje.

Zajímavé je, že ve více než polovině z 35 případů (v 16) došlo při PIT manévru k poškození služebního vozu, často velkému. Argument, který ve své odpovědi zmiňuje PČR, že „trubkový rám je ekonomicky přínosný z hlediska ochrany vozu“, je při porovnání s daty jen těžko obhajitelný.

Efektivita PIT manévru je sporná i z hlediska operativy – jak uvádí sami policisté ve svých protokolech, 5 PIT manévrů bylo zcela neúčinných, 9krát bylo třeba manévr opakovat. Další zajímavostí je to, jak se k PIT manévrům staví Krajské ředitelství policie Zlínského kraje. V protokolech totiž žádný PIT manévr nezmiňují. Auta s rámem případně používají jen jako bariéru, se kterou zahradí cestu ujíždějícímu řidiči – předtím zpravidla aplikují zastavovací pásy. Nejednoznačný vztah k PIT manévrům mezi tuzemskou policejní komunitou naznačují statistiky za rok 2022. Ve 4 krajích – Pardubickém, Libereckém, Plzeňském a Moravskoslezském – se letos „nePITovalo“ (stav k 08/2022).
Kvůli anonymizaci údajů a odlišnému formátu zpracování jednotlivých protokolů a hlášení jsme se bohužel nemohli dostat k řadě dalších klíčových faktorů. Bylo by velmi potřebné vyhodnotit přiměřenost zásahu, kde jistě hraje důležitou roli závažnost prvotního přečinu, pro který řidič před policisty ujíždí. Dalšími kritérii by mělo být i to, kolik osob je v autě, které policie svým PIT manévrem ohrozí.

Další důležitou souvislostí, kterou máme k dispozici jen v některých hlášeních, je rychlost, při které policisté PIT manévr použili. Server Auto.cz například cituje studii, podle které jsou rychlosti nad 55 km/h pro „PITování“ problematické: „podle studie ASME Dynamic Systems z roku 2008 byl PIT manévr považován za legální při rychlostech do 50 mph (80 km/h). Za některých okolností se však mluví už jen o rychlostech do 45 mph (72,4 km/h) a některé materiály hovoří o rychlosti jen do 35 mph (55 km/h).“ Ostatně sama policie, konkrétně Martin Souček z Útvaru vzdělávání, klade na nízkou rychlost, při rozhovoru pro Českou televizi, důraz.
Policie: Nesvítilo mu zadní světlo, tak jsme ho vytlačili do svodidel
Podle toho, jak si někteří policisté dávají v protokolech o použití PIT manévru záležet na tom, aby zdůraznili nízkou rychlost, dá se předpokládat, že jim to na školeních kladli na srdce. Praxe je ale zřejmě odlišná, v autech s rámem se v mnoha případech stávají z policistů „ostří hoši“, i když vám jen nesvítí zadní světlo.

V mnoha protokolech, které si Kverulant vyžádal od PČR, jsou ale detaily samotného PIT manévru začerněny nebo zcela chybí. Není pochyb, že kdyby PČR měla zájem data o efektivitě vyhodnocovat, bylo by toto kritérium rychlosti klíčové a policisté by to měli evidovat. Stejně tak by bylo vhodné hledat souvislosti mezi následky a typem karoserie vozu (jeho těžištěm). Významný bude i vliv povrchu (pole, silnice), kde policista PIT použije.
Nebezpečný řidič pod vlivem drog?
Častým argumentem zastánců policejní bezohlednosti při zastavování vozidel je nutnost zastavit nebezpečného řidiče pod vlivem drog či alkoholu. Fakta však hovoří jasně. Takové případy jsou opravdu velmi, velmi ojedinělé. Ve všech 41 Kverulantem zmapovaných případech násilného zastavení vozidla byli zachyceni jen dva lidé pod vlivem drog. V obou případech to byli jezdci na jednostopých vozidlech. V jednom případě to byl motocykl a v druhém dokonce kolo, tedy dopravní prostředky, které se jako zbraň používají jen velmi nesnadno. Oba měli pozitivní testy na amfetamin/metanfetamin. Obdobné je to s počtem případů úmyslného policejního bourání do vozidel opilých řidičů. Ze všech 41 případech byli skutečně opilý jen dva řidiči ze tří. Ten třetí řidič nadýchal jen 0,27 ‰ alkoholu, což odpovídá přibližně jednomu desetistupňovému pivu.

Čekání na průšvih, který přijde
Pravděpodobnost, že trubkové rámy pro česká policejní auta vymyslel na Policejním prezidiu v pražské Strojnické ulici nějaký osvícený vizionář, jehož přístup ostatní evropské policejní sbory teprve později objeví, pochopí (a okopírují), je nesmírně nízká, prakticky nulová. Mnohem pravděpodobnější je opačný vývoj, že v souvislosti s trubkovými rámy přijde nějaký průšvih – prokázaní korupce či neférových podmínek pro soutěže, nebo ještě hůř: zbytečná smrt, případně těžké zranění s následky – třeba i některého za zasahujících policistů, kterým rámy dávají falešný pocit bezpečí. Nad všechnu debatu jsou rámy nebezpečné pro nás ostatní účastníky silničního provozu. Srážka s autem, které je vybaveno trubkovým rámem, bude mít pochopitelně vždy horší následky, než kdyby ve stejné situaci policejní vůz rám neměl.
Trubkové rámy a PIT manévry jsou podle Kverulanta idiotským anachronismem, který ukazuje, jak „progresivně“ o nás „civilech“ přemýšlejí policejní generálové ve Strojnické ulici. Kromě toho, že rámy zcela otevřeně kašlou na ochranu nejslabších typu cyklista/chodec, nezohledňují ani další trendy v evropské mobilitě. Jde například o chytré a rychlé elektronické systémy stabilizace. Převažujícími vozy na silnicích jsou dávno auta s vyšším těžištěm, typu SUV, pro které jsou PIT manévry ještě nebezpečnější než pro auta nižší. A co elektromobilita – budou policisté tupě bourat i do aut s akumulátory, aby riskovali následky neuhasitelného masivního požáru při poškození baterek?
Kverulant: Prověřte nákup, odmontujte rámy, zrušte další nákupy a potrestejte zbytečnou brutalitu
Data, které jsme předložili v tomto textu, jednoznačně ukazují, že trubkové rámy žádné výhody nemají. Naopak, jsou velmi rizikovým anachronismem, který by se možná líbil některému z diktátorských režimů. Moderní policie v evropských demokratických zemích bezesporu funguje jinak.
Kverulant proto v listopadu 2022 vyzval ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška, aby zrušili policejní záměr nakoupit dalších 800 vozidel s rámy a trubkové rámy ze všech 478 používaných aut nechali odmontovat. Jak si PČR vymínilo v zadávací dokumentaci, musí to jít snadno, bez použití speciálního nářadí. Kverulant také vybídl ministra i policejního prezidenta, aby problematický nákup vozidel s rámem nechali prošetřit a o zbytečné policejní brutalitě informoval i Generální inspekci bezpečnostních sborů GIBS. Jako první odpověděla GIBS. Je jí odpověď je docela šokující.
GIBS: Policejní inspekce nemůže vyšetřovat policisty
Generální inspekce policejních sborů dopisem z 28. listopadu 2022 Kverulantovi sdělila, že nemá pravomoc jakkoliv hodnotit Kverulantem popsaný postup policistů či k němu zaujmout stanovisko anebo přijmout jiná opatření a tím považuje věc za vyřízenou.

Kverulant pokládá odpověď GIBS za zjevnou lež a protestuje. Vždyť zákon č. 341/2011 Sb. o Generální inspekci bezpečnostních sborů hned v § 2 říká, že úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky. Dále tento zákon říká, že úkolem inspekce je takové trestné činy vyšetřovat a že úkolem inspekce je sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti příslušníků policistů.
Prosba o podporu
Investigativní práce a náklady spojené s přípravou tohoto textu převýšily šedesát tisíc korun, kdy více než 20 tisíc korun činily platby PČR za dodání úředních záznamů o použití trubkových rámů. Kverulant – na rozdíl od PČR – není placený z vašich daní a nečerpá žádné státní granty. Naše práce je možná jen díky velkorysosti vás, našich čtenářů a potenciálních dárců. Jen díky vám můžeme zpracovávat náročné analytické texty, jako je tento. Přispívejte nám jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. Děkujeme!
Za Kverulantův tým Petr Kološ
Dokumenty:
Odpověď Policie ze 12. srpna 2022
Odpověď Ministerstva vnitra ze 16. srpna 2022
Odpověď Policie ze 14. září 2022
Krajské ředitelství Zlínského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Středočeského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Plzeňského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Pardubického kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Moravskoslezkého kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Libereckého kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Královehradeckého kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství kraje Vysočina – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Karlovarského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Jihomoravského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě
Krajské ředitelství Jihočeského kraje – vyhodnocení použití donucovacích prostředků v dopravě