Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu

Stát zaplatil v roce 2024 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,5 miliardy korun. To je za pět let nárůst o 62 %. Výsluhy náleží bývalým příslušníkům po odchodu do civilu a jejich výše záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší činí v průměru 73 tisíc měsíčně a dostávají je generálové ve výslužbě. Řada z nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. Kverulant.org k tomu opakovaně vyzval všechny zákonodárce. Podpořte nás v této kampani nejen symbolickým darem.

Rekordní schodky státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu České republiky na rok 2025 byl schválen ve výši 241 miliard korun.  Rozpočet na rok 2025 počítal s celkovými příjmy ve výši 2 086,1 miliardy korun a výdaji 2 327,1 miliardy korun, přičemž největší část výdajů tvoří mandatorní a kvazimandatorní platby, například na důchody, platy státních zaměstnanců a odvody do Evropské unie.

Státní dluh roste

Státní dluh České republiky na konci roku 2025 dosáhl podle posledních dostupných údajů na úrovni zhruba 3,6 bilionů korun, což představuje rekordní výši v historii naší republiky. Konkrétnější data z třetího čtvrtletí uvedla dluh na 3,518 bilionu korun, přičemž ministerstvo financí pro závěr roku očekává nárůst na 3,614 bilionu korun, odpovídající 43,1 procenta hrubého domácího produktu. Růst státního dluhu během roku 2025 vychází primárně z potřeby financování rozpočtového deficitu a refinancování starších státních závazků. Za prvních devět měsíců roku ministerstvo financí emitovalo státní dluhopisy v celkové hodnotě 327,1 miliardy korun. Dlouhodobý trend je veskrze znepokojivý: za posledních šest let se státní dluh více než zdvojnásobil, když v prosinci 2019 činil pouze 1,64 bilionu korun. Na jednoho československého občana tak v průměru připadá dluh kolem 330 000 korun.

Až 60 % mzdy

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 % měsíčního příjmu. Tím to však nekončí, za každý další odsloužený rok dostanou další procenta, a to až do výše 50 %. Například pokud policista odsloužil 20 let, dostává 35 % služebního platu: za prvních 15 let 20 %, za každý další rok 3 %.  A až 60 % svého služebního platu může dostávat veterán, který byl výkonným letcem nebo bojoval v zahraniční válce, eventuálně aspoň pět let plnil jiné „zvláštní úkoly“.

Jiné státy mají systém výsluh nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby namísto 15 let. Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena.

V ČR živíme 200 generálů

V ČR došlo od roku 1998 do května roku 2026 k povýšení do generálských hodností v 457 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti.

V rámci objektivity však musíme uvést, že podle sdělení Ministerstva obrany bylo k 10. květnu 2025 bylo v ozbrojených silách zařazeno na služebních místech se stanovenou hodností generála celkem 51 generálů.

Zatímco přítomnost generálů v armádě, policii a tajných službách je očekávatelná, překvapivě se generálské výložky objevují i u hasičů, celníků a vězeňské služby.

Ve vězeňské službě bylo k 18. únoru 2026 v činné službě celkem 5 generálů. Z toho dokonce jedna žena, a to Mgr. Monika Myšičková, ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou.

Povyšování v květnu 2026

Prezident republiky Petr Pavel u příležitosti 81. výročí ukončení druhé světové války v Evropě jmenoval na Pražském hradě níže uvedené vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů do generálských hodností: 

• plukovníka Jana Pavlíčka, náměstka ředitele Bezpečnostní informační služby pro zpravodajské složky, do hodnosti brigádního generála;
• brigádního generála Ing. Ladislava Rebilase, ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany, do hodnosti generálmajora; 
• brigádního generála Ing. Petra Svobodu, MSS, velitele Teritoriálních sil Armády České republiky, do hodnosti generálmajora; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Antonína Gensera, zástupce velitele Teritoriálních sil Armády České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Miroslava Horáčka, ředitele Agentury logistiky Armády České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Tomáše Kramplu, MSS, ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Ing. Čestmíra Graciase, MBA, ředitele sekce technické Úřadu pro zahraniční styky a informace, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka JUDr. Jiřího Mazánka, ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Mgr. Milana Prchala, ředitele Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Ing. Zbyška Trepeše, náměstka generálního ředitele Vězeňské služby České republiky pro penologii a správní činnosti, do hodnosti brigádního generála. 

Bývalý estébák generálem BIS

Téměř každý rok je mezi novými generály nějaká kontroverzní osoba. Letos je to zcela jednoznačně Jan Pavlíček. O jeho jmenování generálem požádal ředitel BIS Michal Koudelka, přičemž k žádosti přiložil jeho životopis, který se ale podle všeho míjí s realitou. Badatel Radek Schovánek na základě studia archivů upozornil, že oficiální verze o účasti v „týmu proti drogám” neodpovídá skutečnosti a že Pavlíček byl kádrovým příslušníkem StB. Celá záležitost vyvolává otázky ohledně dodržování lustračního zákona v tajných službách i věrohodnosti informací předávaných hlavě státu a veřejnosti.

Archivní dokumenty ukazují jinou realitu než oficiální životopis. Jan Pavlíček, tehdy člen KSČ vstoupil k SNB v roce 1987 jako řidič-mechanik a na vlastní žádost byl v listopadu 1988 zařazen k prvnímu oddělení prvního odboru Správy StB Praha. Tento útvar se nezabýval drogami, ale sledováním a „rozpracováváním” západních ambasád, především americké, což zahrnovalo kompromitaci diplomatů a získávání tajných spolupracovníků. Jedinou osobou, kterou se Pavlíček pokusil naverbovat, byla překladatelka Zora Macků, evidovaná jako kandidátka tajné spolupráce pod krycím jménem „Lektorka”.

Porušení lustračního zákona

Lustrační zákon z roku 1991 výslovně zakazuje působení příslušníků StB ve vedoucích funkcích státní správy a zpravodajských služeb. Pavlíček byl nepochybně kádrovým příslušníkem StB, jeho jmenování do funkcí v BIS tedy bylo v rozporu se zákonem. Pokud životopis předložený prezidentovi skutečně obsahuje nepravdivé informace o „boji proti drogám” namísto reálné činnosti u politické policie, jedná se o vážnou manipulaci, jež má umožnit udělení generálské hodnosti bývalému estébákovi.

Povyšování v říjnu 2025

Prezident republiky Petr Pavel jmenoval 28. října 2025, u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu, níže uvedené vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů do generálských hodností:

• generálmajora Ing. Petra Bartovského, MPA, ředitele Vojenského zpravodajství, do hodnosti generálporučíka;
• brigádního generála Ing. Přemysla Horáčka, MPA, 1. zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, do hodnosti generálmajora; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Petra Slívu, velitele 22. základny vrtulníkového letectva Armády České republiky, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka generálního štábu Ing. Daniela Synka, zástupce ředitele sekce logistiky Ministerstva obrany, do hodnosti brigádního generála; 
• brigádního generála JUDr. Václava Kučeru, Ph.D., MBA, ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, do hodnosti generálmajora; 
• plukovníka Mgr. Aleše Černohorského, ředitele Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, do hodnosti brigádního generála; 
• plukovníka Ing. Petra Hrazánka, náměstka ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, do hodnosti brigádního generála;
• brigádního generála Mgr. Tomáše Hůlku, LL.M., generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, do hodnosti generálmajora.

Kabinet koncem dubna 2024 navrhl prezidentovi jmenovat dvanáct nových generálů. Prezident Petr Pavel navzdory Kverulantovým protestům jeho návrhu vyhověl a na den vítězství 8. května 2024 generály jmenoval. Na státní svátek 28.října 2024 k nim prezident přidal další dva, a to Ing. Přemysla Horáčka, MPA, prvního zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, a Miroslava Havelku, zástupce ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany.

Kontroverzní povýšení na pozadí kritiky armádních nákupů

V době, kdy Armáda České republiky čelí soustavné kritice ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a dalších institucí, se jmenování plukovníka gšt. Ing. Miroslava Havelky do hodnosti brigádního generála jeví jako přinejmenším problematický krok. Havelka, který zastává pozici zástupce ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany, byl povýšen navzdory tomu, že jeho oddělení nese značnou odpovědnost za plánování a realizaci armádních nákupů, které jsou v posledních letech terčem ostré kritiky. NKÚ ve své zprávě z 30. září 2024 odhalil, že Ministerstvo obrany nesplnilo čtyři z jedenácti sledovaných opatření vůbec a další dvě pouze částečně. Zpráva poukazuje na neefektivní vynakládání prostředků, nedostatek výstroje a problémy s modernizací vojenských areálů. Tyto nedostatky mohou mít dlouhodobé negativní dopady na akceschopnost Armády České republiky.

Kritika se netýká pouze plánování, ale i samotných nákupů. NKÚ zjistil, že ministerstvo porušilo zákon při nákupu silničních válců a čelí rekordní pokutě 550 milionů korun za chyby v tendru na vrtulníky. Přesto za tato pochybení nebyl nikdo potrestán ani nebyla vymáhána žádná škoda.

Jmenování Havelky do generálské hodnosti v tomto kontextu vyvolává otázky o odpovědnosti a transparentnosti v rámci armádního vedení. Místo řešení systémových problémů a vyvození důsledků z opakovaných pochybení se zdá, že Ministerstvo obrany volí cestu odměňování osob, které jsou za tyto nedostatky zodpovědné.

Je namístě se ptát, zda jmenování Havelky do generálské hodnosti není spíše projevem systémové dysfunkce než uznáním skutečných zásluh. Armáda by měla v první řadě řešit identifikované problémy a zajistit efektivní a transparentní využití svěřených prostředků, nikoliv odměňovat ty, kteří nesou za současný stav odpovědnost.

Tento kontroverzní krok podtrhuje nutnost důkladné revize systému odpovědnosti a kontroly v rámci Ministerstva obrany. Bez jasného vyvození důsledků za opakovaná pochybení a bez zavedení účinných kontrolních mechanismů hrozí, že armáda bude i nadále plýtvat veřejnými prostředky, aniž by dosáhla kýžené modernizace a akceschopnosti.

Tlustý generál

Brigádním generálem se tak stal Jiří Pelikán, ředitel Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JM). Kverulant už dříve zmapoval, jak HZS JM pod Pelikánovým vedením vynucoval připojení na pult centrální ochrany (PCO) jen prostřednictvím společnosti PATROL šikanou těch firem, které s drahým poskytovatelem připojení nechtěli uzavřít smlouvu

Hasiči využívají pulty centralizované ochrany, na které jsou napojeny střežené objekty. Hasiči však tyto pulty nevlastnili a nevlastnili ani přenosovou síť, po níž se signalizace o požárech přenáší. Tyto služby pro ně bez výběrových řízení provozovali „kámoši“ z firmy PATROL. To generovalo vysoké ceny pro všechny majitele připojených objektů a nejspíš i korupci.

Proto je Kverulant přesvědčen, že si Pelikán povýšení do generálské hodnosti nezaslouží. A také je přesvědčen, že jmenování zjevně obézního muže generálem je výsměchem všem „mokrým“ hasičům, kteří si naopak naši úctu zaslouží.

Generál pro patnáct hasičů

Dalším povýšeným hasičem byl velitel miniaturního Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu Radek Stránský.  V tomto případě jde o pokračování absurdity, která má svůj počátek v roce 2015. Tehdy, za prezidenta Miloše Zemana, došlo ke změně zákona o Hasičském záchranném sboru. Cílem této změny bylo to, aby byla malá hradní hasičská jednotka „na úrovni“ a adekvátně reprezentovala prezidentovo sídlo. Proto byli hradní hasiči zákonem vyčleněni z Hasičského záchranného sboru Prahy a postaveni na roveň krajským útvarům. A to i přesto, že podle zjištění Lidovek měli hradní požárníci v roce 2015 pouhých patnáct hasičů a velitele.

Další bachař generálem

Dalším plukovníkem, ze kterého se 8. května 2024 stal brigádní generál, byl Petr Červený. Ani ten nevelí a nejspíš nikdy ani nebude velet žádné brigádě, tedy vojenské jednotce obvykle menší než divize a větší než pluk s počtem vojáků od 1000 do 8000. Petr Červený „velí“ Věznici Příbram s počtem tabulkových míst 324.

Červený není zdaleka prvním bachařem jmenovaným generálem. Celkem jich už bylo jmenováno sedm. Červený není ani prvním ředitelem věznice jmenovaným brigádním generálem Petrem Pavlem. Na státní svátek 28. října 2023 Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, jmenoval generálem Dušana Gáče, ředitele Vazební věznice Brno.

Povýšení za strašení veřejnosti?

Dalším povýšeným byl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Navrhl to předseda vlády Petr Fiala (ODS). Koudelka povýšil z pozice brigádního generála na generálmajora. Přitom Koudelku prezident Petr Pavel jmenoval do první generálské hodnosti teprve nedávno, a to 8. května 2023.

Michal Koudelka pronesl na konci března 2024 na tiskové konferenci tato slova: „Bezpečnostní situace je nejvážnější od druhé světové války. Měli bychom si naprosto jednoznačně uvědomit, že to, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, to, co dělají palestinští teroristé v Izraeli, by naprosto bez milosti a bez soucitu dělali také u nás.“

Kverulant není sám, kdo se domnívá, že Koudelkův výrok o nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války byl naprostý žvást. Vždyť například v době ruské invaze do Československa v roce 1968 nebo v době rozmístění komunistických raket na Kubě, když byl svět skutečně na pokraji třetí světové války, byla bezpečnostní situace násobně horší. Více například v článku serveru Novinky.cz s výmluvným názvem S výrokem o druhé světové válce to šéf BIS přehnal, míní experti.

Ve znaku Bezpečnostní informační služby je latinské heslo „Audi, vide, tace“, které říká, že příslušník zpravodajské služby má poslouchat, vidět a mlčet. Koudelka se tímto heslem evidentně neřídí, a nejen proto si dle Kverulantova názoru povýšení nezaslouží. Připomeňme si krátce, že Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman byl ke Koudelkovi silně kritický a návrhu kabinetu jmenování Koudelky do první generálské hodnosti celkem sedmkrát nevyhověl.

Sto padesát armádních generálů

Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bylo v květnu 2024 na Hradě jmenováno ještě dalších pět nových generálů, vojáků z povolání. Michal Baran, ředitel sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany. Velitel kybernetických sil Radek Haratek. Martin Janatka, náčelník štábu Velitelství pro operace. Jiří Líbal, velitel 4. brigády rychlého nasazení, a Jiří Růžek, bývalý ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Na 28. října 2024 si generálské epolety nově připnuli dva vojáci, a to Přemysl Horáček, první zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, a Miroslav Havelka, zástupce ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany. Počet vojáků jmenovaných od roku 1998 do první generálské hodnosti se tak zvýšil ze 146 na 153 vojáků. Takový počet generálů na třicet tisíc vojáků v civilizovaných zemích naprosto není normální.  

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

Švýcarská armáda má kolem sto padesáti tisíc vojáků, tedy zhruba pětkrát víc než ta česká. Na rozdíl od ní ale nemá ani jednoho generála. Toho může mít pouze v době války a musí ho volit parlament – a jen na dobu trvání konfliktu. Pokud nějaký vyšší důstojník, třeba jeden ze čtyř plukovníků, jede na zahraniční služební cestu, je mu na dobu trvání výjezdu propůjčena generálská hodnost, aby jednání probíhalo na stejné hodnostní úrovni.

Generálové nás stojí více než miliardu ročně

V ČR došlo do konce roku 2025 k povýšení do generálských hodností v 447 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti. Předpokládejme, že polovina generálů je stále ještě ve služebním poměru a že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 400 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí miliardu ročně.

Předpokládejme dále, že druhá půlka generálů již odešla do civilu. V takovém případě berou a do smrti budou brát výsluhové příspěvky. Kverulant zjistil, že průměrná výše výsluhového příspěvku u deseti nejlépe placených příjemců činila v roce 2023 73 tisíc korun měsíčně čistého. Nejvíce berou policejní generálové v důchodu, a to 86 tisíc korun. Nejméně bývalí celníci, a to 69 tisíc. Celkem 102 generálů nás tak v roce 2023 na výsluhách stálo dalších 90 milionů.

Podtrženo, sečteno nás dvě stovky generálů stojí ročně téměř 1,1 miliardy korun. Kverulant proti této rozežranosti státu protestuje a žádá zastavení jmenování dalších generálů.

Výsluhy

Na výsluhové příspěvky mají nárok následující profese:

Průměrná výše výsluhového příspěvku se v roce 2023 pohybovala od 14,5 tisíce u bývalých celníků až po 31 tisíc u bývalých příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. Největší nárůst od roku 2019 do roku 2023 zaznamenali bývalí dozorci. Těm se měsíční renta zvedla z průměrných 9,4 tisíce na 16,1 tisíce korun. To je nárůst o 71 %. V průměru vzrostly výsluhy za posledních pět let o 38 %.

Došlo k i nárůstu počtu osob, které výsluhové příspěvky pobírají. Zatímco v roce 2019 jich bylo 86 tisíc, o pět let později, v roce 2023, to už bylo 104 tisíc. To je nárůst o 21 %.

Nárůst 62 %

Ještě horší je to s nárůstem celkové sumy, která je na výplatu výsluh potřeba. Kverulant zjistil, že v roce 2024 stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na výsluhách téměř 12,3 miliardy korun. Přitom v roce 2019 to bylo „jen“ 7,5 miliardy korun. Mezi roky 2019 až 2023 je to nárůst 62 %.

Náklady na výplatu policejních výsluh se téměř zdvojnásobil

K největšímu nárůstu vyplacených příspěvků došlo v té největší kapitole. Od roku 2019 do konce roku 2023 bylo policistům a hasičům vyplaceno celkem 26,7 miliardy korun. Zatímco v roce 2019 stačily na vyplácení 24 254 bývalých policistů jen 4 miliardy, v roce 2023 už vnitro z veřejných rozpočtů muselo vydat 7,2 miliardy korun. V roce 2024 bylo v kapitolách (PČR+ÚZSI, BIS, GIBS, HZS) o něco méně a to 7,09 miliardy korun.

Výsluha 86 tisíc korun čistého měsíčně

Kverulant zjistil, že ve třech čtvrtletích roku 2023 bylo vyplaceno na 10 nejvyšších výsluhových příspěvků bývalým příslušníkům policie celkem 7 754 113 korun. To je v průměru 86 157 korun čistého měsíčně a zpravidla je dostávají generálové ve výslužbě. Řada z v nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Pojďme se podívat na některé z nich.

Generál s pošramocenou pověstí

Jen ztuha si lze představit křiklavější příklad politické trafiky, než je právě působení bývalého policejního prezidenta a generála na postu velvyslance na Slovensku a souběh policejní výsluhy.

Tomáš Tuhý nastoupil k policii v roce 1991 a dotáhl to až na policejního prezidenta v hodnosti generálporučík. V listopadu 2018 vyměnil policejní kariéru za velmi lukrativní trafiku v diplomacii. Člověk s naprosto nulovou znalostí diplomacie a prapodivným vzděláním byl jmenován na jeden z nejdůležitějších postů Ministerstva zahraničí. Stal se velvyslancem na Slovensku.

Celkem 400 tisíc měsíčně

K měsíčnímu výsluhovému příspěvku ve výši kolem 55 tisíc čistého dostával od státu velvyslanecký plat ve výši přibližně 85 tisíc měsíčně. Vedle toho velvyslanci ještě dostávají náhrady zvýšených životních nákladů. Ty činily v roce 2022 v případě Slovenska 9685 eur, tedy přibližně 225 tisíc měsíčně. Podtrženo, sečteno, Tuhý si přišel na téměř 400 tisíc měsíčně.

V roce 2016 se provalil skandál s únikem informací, v němž se Tuhého jméno objevilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala případ z roku 2014. Policie tehdy podnikla razii v IT firmách, mezi něž patřila společnost Tesco SW, vlastněná bratrem bývalého hejtmana ČSSD Martina Tesaříka. O zásahu se však už v předvečer operace dozvěděli podezřelí. Detektivové pracovali s verzí, že do úniku mohl být zapojen i Tuhý. V jeho rodině se totiž objevil telefon s německou SIM kartou, přes kterou kdosi komunikoval s jedním z podezřelých. Původně měli vyšetřovatelé za to, že ze zmíněného přístroje kdosi napsal varovnou SMS. Jenže když se případem v roce 2017 zabývala sněmovní vyšetřovací komise, zjistila, že detektivové udělali chybu. Popletli totiž směr komunikace. Na mobil, který se později ocitl v rodině Tuhého, SMS o chystané razii naopak přišla. Kvůli špatné detektivní práci byli služebně potrestáni vyšetřovatel inspekce i dozorový žalobce. Samotnou kauzu úniků nakonec inspekce odložila.

Na konci roku 2022 odhalil investigativní tým Seznam Zprávy plagiátorství bývalého strážce zákona. Šlo o to, jak Tuhý získal titul Ph.D. na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v době, kdy už byl policejním prezidentem. Dizertační práce měla 86 stran a byla na téma Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků. Expert na plagiátorství odhalil v Tuhého práci velkou část buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů. A to ze dvou diplomek, dvou bakalářských prací a několika článků z internetu.

I tento Tuhého skandál patrně vedl k tomu, že na začátku roku 2023 musel Slovensko opustit. Pak se o něm uvažovalo jako o velvyslanci ve Slovinsku, ale nakonec z toho sešlo a na Ministerstvu zahraničí údajně končí v prosinci 2023. V listopadu 2023 zveřejnili kolegové z webu Seznam Zprávy informaci, že Tuhý má být z rozhodnutí Andreje Babiše lídrem kandidátky hnutí ANO v krajských volbách v roce 2024 v Moravskoslezském kraji a že řada krajských členů s tímto krokem nesouhlasí. Kverulant bude dál působení Tuhého pečlivě sledovat, a bude-li opět zaměstnán ve státních službách a současně pobírat výsluhový příspěvek, bude křičet na celé kolo.

Generálové ve vedení zdravotních pojišťoven

Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Několik z nich jsou bývalí generálové, pobírající výsluhový příspěvek.

Vrchní bachař

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly. Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

Dne 8. května 2017 tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun, kterou bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti.

Další bývalý policejní prezident

Nejspíš velmi podobně je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.

Roman Prymula

Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statutárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny, prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.

Andor Šándor

Dalším komunistickým lampasákem, který se v novém režimu velmi dobře uchytil, je brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor. Ten v letech 1980 až 1984 zastával velitelské a štábní funkce motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1983 byl členem KSČ. V letech 1984 až 1986 absolvoval zpravodajský kurz Generálního štábu Československé lidové armády. Od roku 1986 pak na generálním štábu působil. Poté byl z tohoto místa stažen a připravoval se na vysazení do zahraničí, k čemuž před listopadem 1989 již nedošlo. Jeho kariéra však pokračovala i za nového režimu a v letech 2001 až 2002 byl v hodnosti brigádního generála náčelníkem rozvědky. Do civilu odešel 1. srpna 2002.

Plat 2500 korun za hodinu

Andor Šándor v září 2014 uzavřel s Dopravním podnikem Prahy (DPP) smlouvu na „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. Smluvní odměna činila 2500 korun za hodinu práce bez DPH. To je luxusní hodinová sazba i dnes, natož v roce 2014. Co přesně a zda vůbec něco Šándor pro městský dopravní podnik dělal, se Kverulantovi nepodařilo zjistit. Jisté je, že DPP objednával každý měsíc od „experta“ Šándora 50 hodin práce. Šándor si tak k výsluhovému příspěvku mohl každý měsíc přičíst ještě 125 tisíc korun. Od září 2014 do roku 2017 tak Andor Šándor dostal vyplaceno od DPP více než 4 miliony korun.

Jiří Šedivý

Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.

Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.

Lobbing jako forma korupce

Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.

Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur. Šedivý také prolobboval nákup dražších a horších amerických vrtulníků Bell UH-1Y Venom za 17,3 miliardy korun a Kverulant za to na něj podal v červenci 2023 trestní oznámení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vysloužilí generálové mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany. Přitom je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo, kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby ten, kdo lobbuje, ztratil nárok na výsluhový příspěvek.

Malá domů v době covidu

Pražský magistrát si v době covidové krize, v létě roku 2020, objednal od Šedivého firmy Generals „Provedení řízených rozhovorů s radními hl. m. Prahy a vybranými řediteli odborů MHMP, jejich vyhodnocení a návrhy na optimalizaci činností orgánu krizového řízení hl. m. Prahy a Magistrátu hl. m. Prahy při řešení situace obdobného charakteru“. Šedivého firma za to dostala 90 750 korun. Potřebnost provedení rozhovorů a kvalitu výstupů nechť posoudí laskavý čtenář sám. Podle Kverulantova názoru nešlo o nic jiného než o malou domů v době covidové krize na samé hranici etického jednání. Nikoho by patrně nemělo překvapit, že pod závěrečnou zprávou: „Spolupráce při zpracování Závěrečné zprávy k řešení krizové situace ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru na území hl. m. Prahy“ je vedle Jiřího Šedivého podepsán i jeho někdejší stranický kolega v ozbrojených řadách KSČ Andor Šándor.

Petr Pavel

V našem výčtu dobře zabezpečených bývalých komunistických lampasáků samozřejmě nemůžeme opomenout ani současného prezidenta Petra Pavla. Připomeňme si, že ten byl během listopadových dní roku 1989 profesionálním vojákem, členem KSČ, studentem zpravodajského kurzu, po jehož absolvování se měl stát komunistickým rozvědčíkem na Západě s krycím jménem Pávek.

Civilní zaměstnanci s výsluhovým příspěvkem

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a dozorců má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani bývalého ředitele odboru kontroly plukovníka Holubce ani bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) plukovníka Michala Murína, který si na generálním ředitelství věznic také „přivydělává“.

„Koordinátor koncepcí“

Pavel Holubec nastoupil k Vězeňské službě v roce 1991, nejprve jako chemik ve věznici Valdice. Pak působil jako strážný a dozorce, ale od roku 2008 již obýval pouze kanceláře na generálním ředitelství Vězeňské služby. Nejprve jako metodik pro „výkon vazby a trestu“, pak byl deset let vedoucím oddělení výkonu vazby a trestu a od roku 2022 pak ředitelem odboru kontroly. Z této pozice v hodnosti plukovníka opustil služební poměr. Z kanceláří generálního ředitelství však nezmizel.

Kverulant znovu vyzval zákonodárce ke změně zákona, jež by zastavila vyplácení výsluhových příspěvků těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří jsou nadále zaměstnáni ve veřejné sféře,.

Ohlasy na Kverulantu výzvu

Ministr financí ve Fialově Zbyněk Stanjura (ODS) v listopadu 2024 v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) byl v prosinci 2025 na CNN Prima News o trochu odvážnější. „Rád bych však příslušníky bezpečnostních sborů uklidnil. Výsluhy ani nezrušíme, ani nezdaníme. Ale co se týče rent, je nemorální, aby byly renty v některých ojedinělých případech tak vysoké a opravdu vysocí důstojníci odcházeli s takovými rentami. Oblast rent plánujeme upravit tak, aby měli příslušníci už při nástupu možnost volby, tedy buď zůstanou u současného systému renty po odsloužených letech, nebo se jí vzdají a získají vyšší plat už od počátku služby. Je však potřeba dodat, že jde stále o pracovní varianty, o kterých vedeme diskusi. Naším cílem je, aby systém rent byl do budoucna spravedlivější,“ řekl také ministr. Kverulant  bude  počínání ministra Metnara i celé Babišovi vlády pečlivě sledovat.

Prosba o podporu

Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima