Poslanci, kteří nechodí do práce, ale berou plný plat
Kverulant.org odhalil alarmující skutečnost, někteří poslanci se účastní méně než 60 % jednání Poslanecké sněmovny, přesto pobírají plný plat a náhrady. Mezi nimi jsou i známá jména jako Andrej Babiš, Pavel Blažek či Jana Černochová. Organizace analyzovala docházku, platy a náhrady poslanců za období 2021-2024 a zjistila, že průměrná účast všech politických stran byla 87 %. Nejhorší docházku měla ODS s 84 %, nejlepší Piráti s 91 %. Kverulant vyzývá poslance s nízkou účastí, aby se vzdali mandátu a vrátili peníze. Zároveň kritizuje zvýšení platů poslanců z počátku roku 2025 o 7 % na 109 500 Kč měsíčně v době, kdy mnoho občanů čelí ekonomickým potížím. Podpořte práci Kverulanta finančním darem na účet 4350490001/5500 nebo přes zabezpečenou darovací bránu. Společně můžeme přispět k větší transparentnosti a odpovědnosti našich volených zástupců.

Na úvod budiž řečeno, že Kverulant je přesvědčeným zastáncem liberální demokracie a svým příspěvkem nechce zvyšovat nedůvěru v tak důležitou instituci parlamentní demokracie, jako je právě parlament. Na druhou stranu, veřejnost má plné právo vědět, jak její zástupci pracují za jejich peníze.
Roky 2021 a 2023
Po podzimních volbách v roce 2021 se 8. listopadu 2021 uskutečnila první schůze Poslanecké sněmovny (PSP). Poslanci na ní složili tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Složením tohoto slibu tak začalo 9. volební období, ve kterém se do 7. září 2023 v průběhu 156 dnů uskutečnilo 75 schůzí.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto Kverulant provedl rozsáhlou analýzu poslanecké docházky, poslaneckých náhrad a poslaneckých platů.
Benevolentní evidence docházky
Docházka se eviduje tak, že se poslanci při vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Toto přihlášení se považuje za potvrzení účasti na celý daný jednací den. Jednacím dnem se rozumí doba od 9.00 hodin prvního dne do 8.59 hodin dne následujícího, a to i v případech, kdy během tohoto časového období probíhá více schůzí. Poslanecká sněmovna vždy přerušuje jednání v 8.59 a od 9.00 zahajuje nový jednací den. Lze si tedy snadno představit, že se poslanec dostaví v daném jednacím dnu do sněmovny pouze zaevidovat svou docházku a po svačině v parlamentní kantýně parlament opustí.
Pojďme se nyní podívat na poslance, kteří i přes benevolentní způsob vykazování docházky nebyli schopni dorazit ani na přibližně polovinu ze všech 156 jednacích dnů. Jsou jimi Andrej Babiš (ANO), Pavel Blažek (ODS), Jana Černochová (ODS), David Kasal (ANO), Karel Tureček (ANO) a Milan Wenzl (ANO). Nyní k jednotlivým poslancům podrobněji.
Andrej Babiš
Kverulant zjistil, že ze všech 156 dnů let 2021 až 2023, kdy v poslanecké sněmovně probíhalo jednání, byl Andrej Babiš přítomen jen na 79 z nich. To je účast na úrovni 51%. I přesto Babiš inkasoval ve sněmovně plat ve výši přes 100 tisíc korun měsíčně a měsíčně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši téměř 50 tisíc korun.
Babišovy absence samozřejmě nejsou nijak překvapivé, uvážíme-li, že Babiš v minulých letech označoval parlament za žvanírnu, která zdržuje při vládnutí. Připomeňme si, že podobný názor měl na parlament Lenin nebo Hitler. Trochu překvapivé je naopak to, že Babiš do parlamentu vůbec chodí. Připomeňme si jeho výrok z léta 2016. „Já nebudu v opozici. To je vyloučeno. Naprosto vyloučeno. Nebudu sedět ve žvanírně, kde si lidé jako Kalousek hrají na demokracii,“ řekl tehdy v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Andrej Babiš je stejně jako většina zde uváděných absentérů na Kverulantově blacklistu. Babiš tam nebyl zařazen ani za lhaní kolem nákupu dluhopisů ani za kauzu Čapí hnízdo, a dokonce ani za úkolování novinářů, ba ani za masivní konflikt zájmů, když čerpal dotace, o kterých sám rozhodoval, i když by si to nepochybně zasloužil. Andrej Babiš získal Kverulantovu nominaci mnohem dříve, a to v únoru 2014 za prosazování podpory pro svůj byznys s biopalivy.
Pavel Blažek
Další obvyklý podezřelý patří pro změnu k opačnému táboru a je jím ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten byl přítomen jen v 89 případech ze všech 156 dnů, kdy se v poslanecké sněmovně jednalo. To je účast na úrovni 57 %. I přesto Blažek ve sněmovně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši přes 60 tisíc korun.
V rámci objektivity dodejme, že Blažkova účast na jednáních není až tak katastrofální, když uvážíme, že je zároveň členem vlády. Na druhou stranu, pokud má Blažek čas po zasedání vlády strávit pět hodin se značně kontroverzním poradcem exprezidenta Martinem Nejedlým v jedné z pražských restaurací, je spravedlivé po něm chtít, aby do sněmovny chodil častěji.
I Pavel Blažek je na Kverulantově blacklistu už dávno. Dokonce jako jeden z prvních, a to za to, že selhal jako zástupce státu v kauze Diag Human. Navíc lhal a podváděl. Proto bylo cílem Kverulanta odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti Nečasovy vlády. Pád této vlády v létě 2013 a následný volební debakl ODS na čas ukončil působení Pavla Blažka v exekutivě. ODS se však patrně nepoučila a na podzim 2021 se Blažek navzdory Kverulantovým protestům opět stal ministrem spravedlnosti. Kverulant činnost Pavla Blažka, známého pod přezdívkou Don Pablo, pečlivě sleduje. V únoru 2023, když Blažek opět zasahoval do vyšetřování kauzy „Stoka“, ve které je sám namočen, vyzval k odvolání Blažka z funkce.
Jana Černochová
I Jana Černochová (ODS) patří k týmu předsedy Petra Fialy (ODS). Na jednání dolní komory parlamentu byla přítomna jen v 92 případech ze všech 156 jednacích dnů. To je účast 59 %. I přesto Černochová za svoji „práci“ ve sněmovně čerpala náhrady ve výši přes 44 tisíc korun měsíčně. Vedle toho pobírá Černochová ještě plat ministryně obrany ve výši téměř 175 tisíc hrubého měsíčně.

V rámci objektivity opět dodejme, že docházka Jany Černochové do parlamentu není katastrofální, když uvážíme, že je zároveň členkou vlády a ještě radní pro oblast školství a mládež na Praze 2. Přitom nejde o funkci, která by Černochové jaksi zbyla z minulých dob, kdy ještě ministryní nebyla. Už jako ministryně kandidovala Černochová v komunálních volbách na podzim roku 2022 do zastupitelstva Prahy 2 z 2. místa kandidátky subjektu „ODS a TOP 09 – SPOLEČNĚ PRO Prahu 2“. Dne 17. října 2022 se pak nechala zvolit radní městské části.
Nejen na případu Jany Černochové je dobře vidět jedna z chronických nemocí, kterou trpí česká politika či, chcete‑li, naše demokracie. Tato choroba se jmenuje kumulace funkcí. Hlavní symptom této nemoci je zřejmý, je jím nekvalitní, ledabylá a nekoncepční správa veřejných věcí. Politici ani teoreticky nemohou mít čas byť jenom získat všechny informace, které by měli znát, když rozhodují o našich záležitostech. Vždyť například funkce radního v jakékoliv velké municipalitě, a zvláště v hlavním městě Praze, je velice mentálně i fyzicky náročná, jako práce víc než na plný úvazek. O tom, jak značně by měl být vytížen kompetentní minstr obrany, snad ani nelze pochybovat. A ne dosti na tom, politici tímto přístupem vyjadřují i pohrdání voliči. Vždyť jako by říkali: „Ano, vy jste si nás sice zvolili, ale ve skutečnosti na práci pro vás kašleme nebo ji za nás bude dělat někdo jiný, někdo v pozadí a my se budeme moci soustředit na to nejdůležitější. Tím je obsluha nás samých.“
Pro pozorné čtenáře Kverulantova webu jistě není překvapením, že i Černochová je na Kverulantově blacklistu. Byla tam přidána za skandálně předražený nákup kulometů za 1,5 miliardy korun. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Černochovou mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě nedávno vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Proto se Kverulant domáhá nápravy prostřednictvím exekuce. Úspěšně, soud pro Prahu 6 pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací.
David Kasal
Poslanec za ANO doktor David Kasal byl přítomen jen na 77 jednáních ze 156. To je účast na úrovni 49 %. I přesto Kasal ve sněmovně inkasoval plat ve výši 123 tisíc korun měsíčně a měsíčně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši přes 80 tisíc korun.

Přestože Kasal absentuje na více než polovině jednání dolní komory, nechal se zvolit členem volební komise, do výboru pro zdravotnictví, členem podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a evropskou zdravotní legislativu, členem podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví a evropskou zdravotní legislativu, členem podvýboru pro oblast specializačního a profesního vzdělávání, vědu a výzkum, členem podvýboru pro veřejné zdravotnictví, epidemiologii a prevenci a předsedou podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky. Říkáte si možná, k čemu tolik výborů a podvýborů, ale o tom až později.
Poslanec David Kasal se dokonce nechal zvolit členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ta je největším příjemcem plateb zdravotního pojištění a spravuje zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Správní radu tvoří celkem 30 členů, z čehož 10 členů je jmenováno vládou a 20 členů voleno Poslaneckou sněmovnou. Patrně nikoho nepřekvapí, že členy správní rady jsou politici napříč politickým spektrem. Podobné je to s členy dozorčí rady VZP. Ta má 13 členů, z toho 10 členů je voleno dolní komorou parlamentu a 3 členy jmenuje vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra financí a ministra práce a sociálních věcí.
Práce ve statutárních orgánech VZP rozhodně není časově náročná. Správní rada VZP se schází obvykle maximálně 12krát do roka a dozorčí 6krát. Průměrně si člen správní či dozorčí rady přijde na téměř 290 tisíc korun ročně. To je v průměru téměř 27 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za Kverulantem sledované období, tedy od roku 2017 do roku 2022 si tak politici uloupli z veřejného zdravotního pojištění 78 milionů korun.
David Kasal k tomu všemu ještě stíhá být primářem v Chrudimské nemocnici.
Karel Tureček
Další poslanec za ANO inženýr Karel Tureček se prostřednictvím hlasovacího zařízení jako přítomný zaevidoval v 84 případech. To je účast na úrovni 54 %. I přesto Tureček ve sněmovně inkasoval plat ve výši 123 tisíc korun měsíčně a měsíčně čerpal nezdaněné poslanecké náhrady ve výši 77 tisíc korun.
I přes notorickou absenci ve sněmově se Tureček nechal zvolil do výboru pro životní prostředí, do zemědělského výboru, do podvýboru pro vodní hospodářství a do podvýboru pro lesní hospodářství. Je i předsedou podvýboru pro vodní hospodářství.
Na tomto místě se konečně dostáváme k otázce, proč jsou poslanci evidováni v takovém množství výborů a podvýborů. Ano, samozřejmě, jde především o peníze. Plat poslance je vázán na platy státních úředníků prostřednictvím takzvané platové základny. Od 1. ledna 2023 činí tato základna 94 757,50 korun. Z platové základny se pak násobením různými koeficienty vypočítává plat. Základní koeficient, na který má nárok každý poslanec činí 1,08. Platový koeficient poslance se dále zvyšuje takto:
- místopředsedovi podvýboru o 0,11,
- místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu o 0,22,
- předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,44; předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový koeficient o 0,03 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem,
- místopředsedovi komory Parlamentu o 0,98,
- místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,09,
- předsedovi komory Parlamentu o 1,82.
Milan Wenzl
v letech 2021až 2023 byl skutečným přeborníkem v nechození byl do práce v souběhu s inkasováním platu a poslaneckých náhrad je Milan Wenzl. Tento člen ANO se v době od listopadu 2021 do začátku září 2023 nezúčastnil ani třetiny jednání. Ze 156 jednacích dnů byl ve sněmovně jen 49krát. Plat ve výši 102 měsíčně však inkasoval. Stejně jako poslanecké náhrady.
Poslanec Wenzl se po svém zvolení v říjnu 2021 dostavil do Sněmovny jen na první schůzi, která se konala v listopadu téhož roku. Poté onemocněl a léčil se s leukémií. Neúčastnil se ani jednání kontrolního výboru a dvou podvýborů, do kterých se nechal zvolit. I přesto k poslaneckému platu v uplynulém roce čerpal poslanecké náhrady. Podle zjištění kolegů ze Seznam Zpráv byla jejich výše v prvním roce přes 1,7 milionu korun.
Wenzl vyčerpal ke svému základnímu platu víceúčelové paušální náhrady na reprezentaci a na dopravu v celkové výši 162 tisíc a 406 tisíc korun. Kromě paušálních náhrad poslanec Wenzl čerpal od Poslanecké sněmovny i peníze na nájemné poslanecké kanceláře, její vybavení a také na asistenty. Za nájemné kanceláře včetně vybavení vyčerpal 343 tisíc korun. Sněmovna mu proplatila také náklady na kancelářský materiál za 27 200 korun, což je mimochodem čerpání v téměř maximální možné výši. V téměř maximální výši Wenzl čerpal i výdaje na asistenty. Sněmovna za ně utratila 557 tisíc korun. Dalších 232 tisíc korun pak vyčerpal na výdaje za odborné a administrativní práce, takzvané „expertovné“.
Za co poslední zmiňovanou náhradu utratil, není možné zjistit. Wenzl na dotazy nereagoval a z jeho veřejně dostupné práce v Poslanecké sněmovně to rovněž není možné zjistit. Návrhy zákonů nepředkládal a omlouval se i z výborů, kde se, jak poslanci rádi říkají, odehrává hlavní náplň jejich práce.
Pokus kontaktovat Wenzlova asistenta, bývalého poslance ČSSD Štěpána Stupčuka, jen podtrhl pochyby. Na dotaz, jakou práci pro poslance jako jeho asistent vykonal, reagoval Stupčuk, že nemá čas, neboť pracuje. „Rozumíte česky? Nemám na vás čas,“ dodal podrážděně.
Před komunálními volbami, které se uskutečnily na podzim 2022, se však Wenzl znovu postavil do čela kandidátky hnutí ANO na Praze 15. Tehdy řekl, že už je zdráv a vrací se do práce. Do Poslanecké sněmovny se však ani po volbách nevrátil a dál se omlouval ze zdravotních důvodů.

Kverulant požádal všechny výše uvedené poslance o vysvětlení. Zajímalo ho zejména, jak je možné, že nezastupují svoje voliče na jednání parlamentu, a přesto pobírají poslanecký plat i poslanecké náhrady. Ze všech oslovených poslanců odpověděl jen poslanec Wenzl. V dopise z 9. října 2023 Kverulantovi sdělil, že poslanecký mandát není vázán na chození do sněmovny a že se zasedání účastnil on-line:

Kverulant bývalého starostu Prahy 15 Milana Wenzela velmi dobře zná z kauzy Korupce na Praze 15. Tento bývalý člen ODS, později ANO uzavřel v roce 2015 s developerem Ekospol smlouvu, kde se píše, že pokud jeho radnice opatří Ekospolu všechna stavební povolení, dostane za to dva a půl milionu korun. Obdobnou smlouvu, ale na jiný projekt uzavřel s Ekospolem jeho předchůdce Pavel Klega z ODS. Kverulant to považoval za korupční jednání, na oba podal v roce 2015 trestní oznámení a usiloval o to, aby se touto kauzou policie seriózně zabývala. Bohužel marně.
V rámci objektivity dodejme, že Wenzelova docházka se později velmi zlepšila: Od 1. ledna 2024 do 7. září 2024, tedy za I. až III. Q roku 2024 už měl jako jeden z mála docházku stoprocentní.
Nechodíte do práce? Odstupte a vraťte peníze
Jak už bylo v úvodu řečeno, je jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie hledání kompromisního řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že pokud poslanec není této rozpravy účasten, nezastupuje tam své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto by se poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených šesti poslanců.
Celkový přehled
V období od prvního jednání 8. 11. 2021 do 7. 9. 2023 byla průměrná docházka všech politických stran 87 %. Jednotlivé strany se od sebe moc nelišily. Nejhorší byla ODS s účastí 84 % a nejlepší docházku vykázali Piráti. Ti byli přítomni na 91 % jednacích dnů.

Jak chodí do práce jednotliví poslanci, kolik za to berou a jaké inkasují náhrady, naleznete zde.
Rok 2024
Na podzim roku 2024 si Kverulant informace o informace o tom, jak pilně chodili poslankyně a poslanci do práce, kolik za to dostali vyžádal znovu. Než mu PSP tyto informace poskytla, musel Kverulant zaplatit 15 600 Kč, jako „úhradu nákladů spojených s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním požadovaných informací.“
Kverulant z poskytnutých informací sestavil tabulku o účasti, odměnách a náhradách vyplacených za období od 1. ledna do 7. září 2024, tedy za I. až III. Q roku 2024. Kverulant zjistil, že v tomto sledovaném období se uskutečnilo celkem 50 zasedání. Přestože si poslanci dali bezmála dvou měsíční prázdniny, od 12. července 2024 do 10. září 2024, nepomohlo to mnohým z nich k 100% účasti na jednáních.
Pojďme se nyní podívat na poslance, kteří i přes dlouhé parlamentní prázdniny a benevolentní způsob vykazování docházky nebyli schopni dorazit ani na přibližně polovinu ze všech jednacích dnů.
Když vynecháme několik poslanců, kteří svůj slib složili jako náhradníci až v roce 2024, tak zdaleka nejhorší účast měl Bohuslav Svoboda (ODS). Svoboda se do dolní sněmovny dostavil jen 27krát z 50 jednacích dnů. Jeho docházka je tak na úrovni 54 %, to však Svobodovi nebránilo aby inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad podle §. 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 236/1995 ve výši 1 420 200 korun. Z toho náhrady a kancelářský materiál činily 498 600 korun čistého.
Stejně mizernou účast jako primátor Svoboda měl i Petr Vrána (ANO 2011). I ten přišel jen 27krát z 50 jednacích dnů. Podle Wikipedie byl v roce 2022 zvolen primátorem města Přerov. Před vstupem do politiky pracoval jako obchodní manažer v chemičce Precheza. Jeho politická kariéra zahrnuje také pokusy o zisk senátorského mandátu, přičemž v roce 2020 v senátních volbách neuspěl, ale v následujících volbách do Poslanecké sněmovny se mu podařilo být zvolen. Ani slabá docházka Vránovi nebránila, aby za 27 dnů, kdy se do sněmovny dostavil, inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad ve výši 1 692 900 korun. Z toho náhrady činily 583 200 korun čistého.
Ani pánové Martin Kupka a Pavel Blažek (oba z ODS) v poslaneckých lavicích moc času nestrávili. Kupka jen 28 dnů a Blažek 29 dnů. V rámci objektivity je však třeba dodat, že oba jmenovaní byli ministři vlády a na plat ve sněmovně tak neměli nárok. Nicméně poslanecké náhrady jim vypláceny byly, byť to u obou za toto sledované období bylo jen necelých 20 tisíc korun.
Posledním ze šestice notorických absentérů s účastí pod 60 % byl Ivo Vondrák, zvolený za ANO 2011. Vondrák přišel jen 29krát z 50 jednacích dnů. Vondrák je také zastupitelem Moravskoslezského kraje. V minulosti zastával pozici hejtmana Moravskoslezského kraje a byl rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Podle Wikipedie Vondrák v roce 1988 vstoupil do KSČ a jeho politická kariéra zahrnovala i členství v hnutí ANO 2011, ze kterého v únoru 2023 vystoupil. V roce 2024 se stal zakladatelem a předsedou nového politického hnutí Osobnosti pro kraj. Ani slabá docházka Vondrákovi nebránila aby za 29 dnů, kdy se do sněmovny dostavil, inkasoval celkem hrubý plat včetně náhrad ve výši 1 590 300 korun. Z toho náhrady činily 668 700 korun čistého.
Poslanci s příjmem nad 2 miliony korun
V poslanecké sněmovně bylo devět poslankyň a poslanců, kteří za první tři čtvrtletí roku 2024 vykázali celkový příjem vyšší než 2 miliony korun. Šlo zejména o různé předsedy a místopředsedy, ať už Parlamentu nebo jednotlivých poslaneckých klubů. Nejvíce si vydělala Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), a to téměř 3 miliony korun. Věra Kovářová (STAN), Jan Skopeček (ODS), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Karel Havlíček (ANO 2011) a Olga Richterová (Piráti), ti všichni si odnesli 2,3 milionu korun. Alena Schillerová (ANO 2011), Aleš Juchelka (ANO 2011) a Aleš Dufek (KDU-ČSL) si vydělali něco přes 2 miliony korun.

Čeští poslanci se mají lépe než němečtí
MF DNES v roce 2023 porovnala, jaký mají čeští poslanci plat v rámci Evropy. Vycházeli z toho, že základní mzda řadového českého poslance je 102 400 korun. To je sice pravda, ale tento nízký základní plat bralo v roce 2023 jen 10 poslanců z 200. Skutečný průměrný plat poslanců byl v tomto roce 121 tisíc hrubého měsíčně. Navíc k platu nejsou připočteny poslanecké náhrady, které přitom představují více než polovinu poslaneckých příjmů.
Nominálně v evropském kontextu berou nejvíce Němci. Poslanci Bundestagu vydělají měsíčně v přepočtu zhruba 243 tisíc korun. Po zohlednění průměrné mzdy, která u našich západních sousedů činila v roce 2022 okolo 4 100 eur, čeští poslanci německé kolegy porážejí. Berou totiž 2,5násobek průměrné mzdy, zatímco Němci zhruba 2,3násobek. Podobně vychází srovnání i se sousedním Rakouskem. Tamní poslanci mají sice základní plat ve výši zhruba 220 tisíc korun, v poměru k průměrné mzdě v zemi ale berou „jen“ 2,3násobek. Rakouská průměrná mzda je zhruba 2,5krát vyšší než ta česká, která v roce 2022 dosáhla na 40 353 korun.

Kromě poslaneckého platu a poslaneckých náhrad má řada českých poslanců ještě další přivýdělek, například ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Kverulant zmapoval, že ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce.
Další zvýšení platů
Na podzim 2024 došlo k dalšímu zvýšení platů poslanců a dalších vrcholných politiků v České republice. Podle nově schváleného zákona se plat řadového poslance zvýší o 7 100 korun na celkových 109 500 korun měsíčně. Toto navýšení představuje zhruba 7 % nárůst oproti dosavadní výši. Původní návrh počítal s ještě vyšším zvýšením, ale po kritice opozice byl upraven. Přesto jde o významné navýšení v době, kdy mnoho občanů čelí ekonomickým nesnázím.
Zákon také upravuje odměny pro poslance, senátory nebo členy vlády, kteří jsou uvolnění či neuvolnění členové několika zastupitelstev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Pokud je člen zastupitelstva zároveň členem jiného zastupitelstva, dostane plnou odměnu pouze od jednoho celku, a to od toho, který by mu poskytoval vyšší odměnu. Od druhého celku obdrží pouze 40 % odměny. Toto pravidlo se vztahuje i na starosty, hejtmany a jejich náměstky. „Je-li uvolněný člen zastupitelstva obce zároveň členem zastupitelstva kraje nebo hlavního města Prahy podle jiného právního předpisu, poskytne mu odměnu v plné výši pouze ten samosprávný celek, který by mu jako členovi zastupitelstva poskytoval odměnu vyšší.” Placených funkcí ve statutárních orgánech pojišťoven a krajských nemocnic se novela naprosto nedotkne.
Z výše uvedeného je zřejmé, že omezení odměn je pouze kosmetické, a navíc vstoupí v platnost až od 1. ledna 2026. Přestože novela přináší zvýšení základních platů politiků, alespoň kosmetické omezení kumulace odměn lze vnímat jako krok správným směrem. Bude však záležet na praktické implementaci zákona a jeho dlouhodobém dopadu na politickou kulturu v České republice.
Platy politiků nemusí růst spolu s platy soudců
Politici na podzim 2024 opět ukázali, jak šikovně umí manipulovat s vlastními platy. Sněmovna schválila novelu zákona, která upravuje platy jak politiků, tak soudců. Toto svázání odměn dvou odlišných skupin do jednoho zákona se jeví jako úmyslné a pro politiky velmi výhodné. Vždy když Ústavní soud konstatuje, že platy soudců jsou natolik nízké, že to ohrožuje jejich ústavou garantovanou nezávislost, politici mají „skvělý” důvod zvýšit si platy také. Prý to chce Ústavní soud.
Tato praxe je nejen neetická, ale i nebezpečná pro demokracii. Navíc schválené navýšení platů o téměř 7 % pro politiky, zatímco soudcům se platy zvýší o méně než 1 %, jasně ukazuje, o co zde skutečně jde. Politici si přihrávají tučnější krajíc, zatímco soudcům hází drobky. „Předpokládám, že to nenecháme bez odezvy. Budeme se pokoušet ještě apelovat na senátory,“ řekl České justici v reakci prezident Soudcovské unie Libor Vávra s tím, že pravděpodobnost žalob soudců kvůli neústavnosti úpravy je vysoká.
Je alarmující, že tento systém přetrvává navzdory opakované kritice. Ústavní soud již několikrát upozornil na problematičnost tohoto propojení, přesto se politici stále drží svého výhodného modelu. Argument, že platy politiků musí růst spolu s platy soudců, je jen zástěrkou pro zvyšování vlastních příjmů. Je načase, aby veřejnost prohlédla tuto hru a požadovala skutečnou reformu systému odměňování ústavních činitelů.
Schválené změny tak vyvolávají řadu otázek o skutečné motivaci poslanců. Zatímco si odhlasovali zvýšení platů, skutečné reformy, které by vedly k větší odpovědnosti a efektivitě práce zákonodárců, zůstávají stranou. Občané tak mohou oprávněně pochybovat, zda jde poslancům skutečně o zlepšení fungování sněmovny, nebo spíše o vlastní finanční prospěch. Je zřejmé, že v této oblasti je potřeba dalších, mnohem razantnějších změn.
Nechodíte do práce? Odstupte a vraťte peníze
Jak už bylo v úvodu řečeno, je jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie hledání kompromisního řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že pokud poslanec není této rozpravy účasten, nezastupuje tam své voliče a porušuje tak poslanecký slib, který mu ukládá vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Proto by se poslanci, kteří se jednání parlamentu účastní jen málo, měli svého mandátu vzdát a vrátit peníze. K tomu Kverulant vyzval každého z výše uvedených poslanců, kteří měli docházku menší než 60 %.
Prosba o podporu
Kverulant se věnuje kontrole politiků již od roku 2009. Je to docela náročná práce a bez peněz se dělat nedá. Přesto není Kverulant napojen na penězovody z veřejných zdrojů. Nejsme placeni z vašich daní. Jsme odkázáni jen na pomoc našich dárců. Bez nich bychom museli svou práci zastavit. Prosíme, buďte jedním z takových dárců. Číslo Kverulantova účtu je 4350490001/5500 nebo můžete k podpoře použít i tuto zabezpečenou darovací bránu.
Vojtěch Razima