Kauzy

Hana Kordová Marvanová se stylizovala do role neohrožené protikorupční bojovnice s vysokým morálním kreditem. Kverulant.org má za to, že skutečnost je ale poněkud jiná. Odhalil totiž tři případy, kdy někdejší radní za STAN Hana Marvanová hlasovala ve prospěch sponzora STANu a nenahlásila, že je v konfliktu zájmů, jak jí to ukládal zákon. Kverulant podal oznámení o spáchání přestupku, ale to bylo zastaveno. Prý skutek, o němž se vedlo řízení, není přestupkem. Kverulant se s nepotrestáním zjevného porušení zákona odmítl smířit a proti zastavení vyšetřování podal stížnost. Opět marně. Kverulant tak již vyčerpal všechny legální možnosti, jak dosáhnout potrestání za porušení zákona. Hana Marvanová tedy vyvázla bez trestu.

Ministr Fialovy vlády Petr Hladík (KDU-ČSL) hlasoval v zájmu podnikatele, se kterým kšeftoval, a nenahlásil, že je v konfliktu zájmů, jak mu to ukládá zákon. Šlo o dvojnásobně předražený nákup pozemku do majetku města Brna od Hladíkova souputníka Martina Unzeitiga. Přistižený politik vinu popřel a jako obvykle obvinění označil za „nechutné mediální útoky na mou osobu a na mou rodinu“. Kverulant.org podal oznámení o spáchání přestupku, ale to bylo odloženo. Prý nebylo zjištěno, že by se Hladík obohatil. Kverulant se s nepotrestáním zjevného porušení zákona odmítl smířit a proti odložení vyšetřování podal stížnost. Marně. Ministrův konflikt zájmů tak zůstane nepotrestaný. Kverulanta mrzí, že se mu přes veškeré úsilí nepodařilo přesvědčit odpovědné úřady o tom, že Hladíkovo jednání bylo nezákonné. Kverulant v této kauze nebyl úspěšný, ale s usvědčováním věrolomných politiků rozhodně nepřestane.

Kverulant.org bojuje za vyčištění Prahy od reklamního smogu už od svého založení v roce 2009. Výsledky se však dostavují jen pomalu. Billboardáři mají totiž politikům mnoho co nabídnout. A tak teprve v srpnu 2020 schválila rada hlavního města Prahy výpověď všech smluv na pronájem pozemků pro reklamní zařízení do 8 m2. Teprve na podzim 2021 Praha neprodloužila nevýhodnou smlouvu s JCDecaux na které prodělala 180 milionů korun, začal platit zákaz reklamních plachet i v širším centru a Praha přijala usnesení, že nebude nově pronajímat svoje pozemky ani pro velké billboardy. Teprve počátkem roku 2023 Praha konečně zmapovala všechny nelegální billboardy na svém území. Nelegální jsou čtyři pětiny z nich. Dokud nebudou odstraněny bude Kverulant ve svém boji pokračovat.

Ve středu 13. dubna 1949 vznikla v Praze jednotná mládežnická organizace s názvem Československý svaz mládeže a po sovětském vzoru byla pro děti založena Pionýrská organizace. Ostatní mládežnické a dětské organizace přestaly existovat. Zástupci někdejší komunistické organizace pro děti a mládež se v demokratickém zřízení rozhodně neztratili. Za deset let od roku 2012 do roku 2022 Pionýři načerpali jen z rozpočtu ministerstva školství celkem více než čtvrt miliardy korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nebyly tyto prostředky vždy poskytovány transparentně a spravedlivě. Navíc NKÚ objevil v čerpání dotací Pionýra několik podvodů. Kverulantovým cílem bylo prosadit nastavení jasných a transparentních pravidel na rozdělování peněz pro práci s dětmi. To se mu nakonec podařilo, ale na dalších kauzách Kverulant teprve pracuje.

Cílem Kverulanta bylo zabránit pražskému magistrátu zbourat národní památku, zimní stadion na Štvanici. To se mu přes veškerou snahu nepodařilo a jeden z nejstarších zimních stadionů na světě byl vinou chamtivosti tehdejší pražské radní pro majetek Alexandry Udženije v květnu 2011 zbourán. Hrdý hokejový národ má však paměť jako akvarijní rybička, a tak byla Udženija v únoru 2023 znovu zvolena radní hlavního města Prahy. Kverulant.org bude její počínání ve funkci velmi pečlivě sledovat.

V prosinci 2017 do České republiky doputovala zpráva významné evropské instituce OLAF, která popisovala velmi problematickou činnost premiéra. Kverulant byl přesvědčen, že kompletní zpráva měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla. To se nestalo, a tak se Kverulant se státem roky soudil. Všechny soudy vyhrál, ale kompletní zprávu získal až v lednu 2022.

Kverulant.org se v listopadu 2022 zeptal Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kolik nás ročně stojí výplata důchodů a sociálních dávek složenkami. MPSV mu odpovědělo, že to neví. Kverulant však pátral dál a zjistil, že už pět let tato částka neklesla pod čtvrt miliardy korun ročně. Od roku 2018 tak stát zaplatil za složenky téměř 1,4 miliardy korun. Kverulant je nepříjemně překvapen, že vláda, která se zaklíná digitalizací státní správy s cílem ušetřit veřejné peníze, ani netuší, jaké jsou její skutečné náklady, natož aby se tyto náklady pokusila snižovat. Kverulant se se svými zjištěními obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad a informoval všechny poslance a senátory a doufá, že vláda vykazující rekordní deficit konečně provede reformu výplaty sociálních dávek a důchodů.

Stát od 1. ledna 2023 zákonem nařídil všem podnikajícím fyzickým osobám (OSVČ) povinnost používat datové schránky. Stát také uložil povinnost mít datové schránky i zájmovým spolkům a bytovým družstvům nebo společenství vlastníků bytových jednotek, která často vedou starší občané a budou si muset nechat tuto službu zajistit. Kverulant nemá naprosto nic proti dobrovolnému využívání elektronické komunikace, ale tato další povinnost naráží na „základní“ lidské právo „nemít počítač“ a nevyznat se v informačních technologiích. Proto Kverulant proti zavedení těchto dalších povinností opakovaně protestoval. Leč marně.

Kverulant odhalil, že poslanec za ODS Petr Bendl si za peníze poslanecké sněmovny fiktivně pronajímal kancelář v Rakovníku u advokáta Jiřího Černého. Kverulant na Bendla podal v srpnu 2022 trestní oznámení pro podvod. To policie na podzim 2022 bohužel odložila s tím, že Bendl kancelář sice neužívá, ale zákonu to neodporuje. A ani advokátní komora neshledala na chování fiktivního pronajímatele Černého nic závadného. Bendl i jeho advokát tedy z této kauzy vyvázli naprosto beztrestně, to však neznamená, že Kverulant přestane odhalovat věrolomnost a rozežranost politiků.

Nečasova vláda v roce 2012 pod záminkou ušetřit na procesu vyplácení sociálních dávek rozhodla, že dávky budou vypláceny jen na účet u České spořitelny. Ve skutečnosti však nešlo o to ušetřit veřejné peníze, ale přihrát nové klienty spořitelně. Aby nebylo na první pohled jasné, že jde o ničemnost, byl projekt prezentován jako vydávání identifikačních průkazů s názvem sKarta pro osoby, kterým jsou vypláceny sociální dávky. Ke kartě však také náležel speciální bankovní účet, na který byly veškeré sociální dávky zasílány. Zasílání na účet u jiné banky nebylo akceptováno. I Kverulantova usedavá kritika vedla k tomu, že projekt byl v 17. září 2013 zrušen.